Naše činnost v regionu

Budky jsme vyvěsili na třech lokalitách: v Přírodní rezervaci Visengrunty, v Borkovanské rokli a ve školce okrasných dřevin pana Martina Peňáze přímo v Bošovicích. Několik budek je také umístěno přímo v areálu naší zoo. Většinu budek jsme zakoupili od pana Františka Krauseho z Břeclavi, který patří k nejzkušenějším budkařům ve střední Evropě, za celý život vyrobil tisíce budek, krmítek a dalších „pomůcek“ pro volně žijící ptáky.

Aby se budka nestala ekologickou pastí, je nutné ji zabezpečit proti predátorům. Okolí vletového otvoru je chráněno kovovým krytem, vevnitř budky se kousek od otvoru nachází malá destička zamezující vsunutí tlapek kun a koček. Budky je nutné pravidelně čistit a zamezit tak rozmnožení různých parazitů ve starých hnízdech.

Kolekci našich budek stále rozšiřujeme, zatím jich je v terénu umístěno 50 (léto 2024).

Velmi nás potěšilo, že naši budku na jaře 2024 využil i plšík lesní (Muscardinus avellanarius). Zakoupili jsme proto speciální hnízdní domky pro plšíky a chystáme se je na lokalitě instalovat.

Budky navštěvují i různé druhy hmyzu. Sršeň obecná (Vespa crabro) si v nich buduje papírové hnízdo, mravenec parkový (Lasius emarginatus) letní mraveniště a zaznamenali jsme i přítomnost samotářských včel.

Ve spolupráci s Českým svazem ochránců přírody pečujeme o dvě desítky budek, určených pro větší druhy ptáků.

Budky pro poštolky jsou umístěny na pozemcích, které obhospodařuje eko farma Pro Bio Velké Hostěrádky. Poštolky pomáhají zemědělcům s regulací hrabošů a dalších hlodavců.  Letos jsme zaznamenali hnízdění 6 párů poštolky obecné (Falco tinnunculus), každý pár vyvedl 3-5 mláďat. V jedné z budek se pokoušel zahnízdit i kalous ušatý (Asio otus), byl ale vytlačen poštolkou.

Další velké budky, určené primárně pro sovy pálené, jsou rozmístěny v kostelních věžích a na farmách v našem regionu. Letos nás velmi potěšila hnízdící sova pálená (Tyto alba) a v jedné z budek vyhnízdila i poštolka obecná (Falco tinnunculus).

Na vhodných lokalitách jsme rozmístili i budky určené pro dudky chocholaté (Upupa epops) a těšíme se, zda si do nich najdou cestu.

Monitoring sov

V zimě se účastníme sčítání kalousů ušatých (Asio otus) na zimovištích. Tato sova vytváří v mimo-hnízdní sezóně společně hřadující skupiny, které mohou čítat desítky až stovky jedinců. Společně tráví den na vybraných stromech, oblíbené jsou zejména jehličnany. Kalousů nevadí přítomnost člověka, rádi se usazují na hřbitovech, v pracích i přímo v obcích. Kalousy sledujeme v obcích Otnice, Borkovany a Velké Hostěrádky.

Zvláštní pozornost věnujeme kriticky ohroženému sýčkovi obecnému (Athene noctua). Tento dříve běžný druh kulturní krajiny je na Moravě na pokraji vyhynutí. Ve spolupráci s Českou společností ornitologickou jsme vytipovali 4 desítky lokality, na kterých jsme prováděli akustický monitoring. K naší velké radosti se nám podařilo prokázat výskyt sýčka na jedné, dosud neznámé, lokalitě na Slavkovsku.

Monitoring syslů

Ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny pomáháme s monitoringem dvou lokalit na jižní Moravě. Podle našich zjištění se počet syslů na těchto místech mírně zvyšuje.

V budoucnu bychom rádi podpořili návrat sysla na lokality v okolí Bošovic.

Monitoring čápů bílých na hnízdech

Zapojili jsme se do monitoringu hnízd čápů bílých (Ciconia ciconia), který od roku 2014 organizuje Česká společnost ornitologická. Sleduje se přílet čápů na konkrétní hnízda na jižní Moravě, průběh a úspěšnost hnízdění. Čáp bílý provází člověka od pradávna, ale některé lidské aktivity mu neprospívají. V minulosti býval loven, jednak byl považován za škůdce drobné zvěře a jeho peří se navíc používalo k magickým účelům. Věřilo se, pokud se jím naplní dětské peřinky, přinese to dětem, zdraví a prospěch. Dnes se čápi, alespoň ve střední Evropě, neloví, ale v intenzivně využívané zemědělské krajině trpí nedostatkem potravy. Jeho oblíbenou kořistí jsou totiž obojživelníci, jejichž stavy také povážlivě klesají.

Ve spolupráci s doktorem Liborem Prausem, zoologem Východočeského muzea v Pardubicích, provádíme pravidelně odchyty ptáků do sítí a jejich kroužkování za účasti veřejnosti. Ptáci jsou odchytáváni v rezervaci Visengrunty a v okolí rybníků severně od Bošovic (lokalita Škrabánov). Tyto odchyty se ukázaly být velmi úspěšnými a od podzimu roku 2022 jsme je zatím realizovali čtyřikrát. Diváky zatím nejvíce zaujalo několik odchycených jedinců krutihlava obecného (Jynx torquilla).

Kromě krutihlava se zatím podařilo odchytit a okroužkovat tyto druhy: pěnice černohlavá (Sylvia atricapilla), pěnice slavíková (Sylvia borin), pěnice hnědokřídlá (Curruca communis), pěnice pokřovní (Curruca curruca) sýkora koňadra (Parus major), sýkora modřinka (Cyanistes cearuleus), brhlík lesní (Sitta europaea), šoupálek krátkoprstý (Certhia brachydactyla), rákosník zpěvný (Acrocephalus palustris), lejsek černohlavý (Ficedula hypoleuca), lejsek bělokrký (Ficedula albicollis), lejsek šedý (Muscicapa striata), červenka obecná (Erithacus rubecula), kos černý (Turdus merula),  drozd brávník (Turdus viscivorus), drozd zpěvný (Turdus philomelos), linduška lesní (Anthus trivialis), vrabec polní (Passer montanus) a strakapoud velký (Dendrocopos major).

Na jaře 2023 jsme začali vypomáhat organizaci Žabí hlídka, vedené Ludmilou Korešovou. Konkrétně jde o ochranu migrujících ropuch obecných (Bufo bufo) a skokanů hnědých (Rana temporaria) v Moravském krase severně od Brna. Žáby při cestě ze zimovišť do rybníků, kde se rozmnožují, musí překonat rušné silniční komunikace. Aby hromadně nehynuly pod koly automobilů, buduje organizace Žabí hlídka podél silnic dočasné bariéry. Tato zařízení buď usměrňuje migrující jedince na bezpečná místa, anebo je zpomalí v pohybu, dokud si jich nevšimnou lidé kontrolující bariéry a nepřenesou je bezpečně přes vozovku. Nutné je také odchytávat zbloudilé jedince na vozovce, kterým se podařili překonat bariéry, a přenášet je do bezpečí.

Během deštivé jarní noci je možné takto pomoci v bezpečné migraci stovkám jedinců ropuch a skokanů.

Z laického pohledu se toto počínání může zdát pošetilé, ale není tomu tak. Během jarního tahu dochází na mnoha místech obrovským úhynům žab na silnicích. Je spočítáno, že pokud takto zahyne v určité lokalitě 25 % dospělých jedinců, dochází postupně k vyhynutí celé populace. Protože jsou dospělé žáby i pulci oblíbenou potravou ptáků, savců, ryb i plazů, pocítí jejich nedostatek celý lokální ekosystém.

V areálu zoo jsme vyvěsili tři hmyzí hotely, které byly ihned obsazeny samotářskými včelami a vosíky. Nejvíce si hotely oblíbily ohrožené včely zednice rohaté (Osmia cornuta). Těm se také líbí v rákosové střeše našeho baru „U Kogen“.

V roce 2024 jsem byl poprvé úspěšně obsazen náš čmeláčí úlek kolonií čmeláků zemních (Bombus terrestris).

V zahradní části naší zoo žije populace ještěrky obecné (Lacerta agilis). Vytváříme pro její podporu místa ke slunění i ke kladení vajec. Jako provizorní pomůcka se nám osvědčila i černá folie položená přímo na zemi, která ještěrkám slouží ke slunění i k úkrytu.